Květinové srdce pro Rudolfa Jana… pocta arcibiskupovi, jehož ...srdce „…bilo pro Olomouc"

« zpět na seznam novinek

12. 4. 2024

Květinové srdce pro Rudolfa Jana…  pocta arcibiskupovi, jehož ...srdce „…bilo pro Olomouc

„V pátek dne 12. dubna 2024 v 11 hodin – den před svým uvedením do úřadu olomouckého arcibiskupa a moravského metropolity – uctil Mons. Josef Nuzík památku jednoho ze svých předchůdců na  stolci sv. Metoděje, a to kardinála Rudolfa Jana, od jehož zvolení třetím olomouckým arcibiskupem uplynulo právě 205 let. 

Ke kardinálově pamětní desce v kryptě katedrály sv. Václava v Olomouci, kde je uloženo kardinálovo srdce, položil výjimečný a symbolický květinový dar – 205 růží poskládaných do tvaru srdce.“ 

Této pietní akce se zúčastnil primátor statutárního města Olomouc Miroslav Žbánek, 1. náměstek olomouckého hejtmana Ivo Slavotínek a studenti Střední zemědělské a zahradnické školy v Olomouci, které tento symbolický dar připravili.

Pan primátor řekl, že představení významu kardinála Rudolfa Jana před 5 lety byl pro občany města velmi zásadním, protože až občané města si uvědomili, co vše kardinál pro město. Ivo Slavotínek zdůraznil význam nejen pro město, ale také celý kraj až s dosahem do Kraje Moravskoslezského.

Pan arcibiskup Josef Nuzík poděkoval studentům a vedení za to, že nabídku k vytvoření díla přijali. Kardinál Rudolf Jan byl jejich kolega, protože byl také vyučen zahradníkem. A čím by nám měl být vzorem? Srdce - je to co nás všechny propojuje. Když má člověk dobré srdce, člověk vykoná pro druhé hodně.

Pietní setkání Mons. Josef Nuzík zakončil modlitbou.

Poznámky

  1. Třetí olomoucký arcibiskup Rudolf Jan (1788–1831) byl členem habsbursko-lotrinského rodu. Jako vnuk královny Marie Terezie. A syn císaře a krále Leopolda II.  byl od narození  arcivévodou rakouským, královským princem uherským a českým.  V čele olomoucké arcidiecéze stanul ve svých 31 letech.  Během následujících 12 let se zasloužil o znovuobnovení činnosti olomoucké univerzity, zlepšení kvality vzdělání v kněžském semináři i rozvoj českého jazyka a literatury. Pořádal veřejné hudební koncerty, podpořil vznik hutě ve Vítkovicích, inicioval vznik olomouckých městských parků divadla. 
  2. Území dnešní  olomoucké arcidiecéze bylo v  9. století součástí Velkomoravské říše. Jedním z důležitých historických milníků té doby bylo zřízení samostatné panonsko-moravské církevní provincie v čele s arcibiskupem sv. Metodějem (r. 880). Později přešla Morava k českému státu a pod vládu rodu  Přemyslovců.  
    V roce 1063 došlo k obnovení biskupství olomouckého, v jehož čele se během sedmi staletí vystřídalo 54 biskupů. V roce 1777 bylo pak biskupství k povýšeno na arcibiskupství. 
  3. Prvním olomouckým arcibiskupem se stal  Antonín Theodor hr. Colloredo Waldsee (v úřadu 1777–1811).
    Třetím arcibiskupem byl v dubnu r. 1819 zvolen arcivévoda Rudolf Jan (ve stejném roce byl jmenován také kardinálem).